Okultismus a esoterika

Od křesťanství k satanismu

MAGANY

MAGAN I.

Následující verše pocházejí z tajemného textu nějakého kněze kultu, který je vším co zbylo ze staré víry jež existovala již před tím, než byl postaven Babylon. Původně byl v jejich jazyce, avšak já jsem ho přeložil do zlaté řeči mé země tak, že mu můžete rozumět. Narazil jsem na tento text při mých dávných cestách po krajích sedmi legendárních měst URu, které již neexistují. Vypravuje o válce mezi bohy, která se odehrávala v dobách, kam lidská paměť nesahá. Jsou tam popsané hrůzy a příšernosti, se kterými se kněz setká při svých obřadech, jejich příčiny (smysl), jejich přirozenost a podstata. Počet řádků je posvátný i slova jsou posvátná a jsou nejúčinnějším kouzlem proti zlým. Někteří venkovští mágové je píší na pergamen nebo do hlíny, na keramiku, nebo je kreslí do vzduchu, aby tak mohly být účinné, a aby si bohové připomněli slova smlouvy.

Přepsal jsem tato slova do svého jazyka a během těchto mnoha let je věrně zachovával. Má vlastní kopie půjde se mnou na místo, kam se odeberu, až bude můj duch odtržen od těla. Avšak pečlivě věnuj těmto slovům pozornost a vzpomínej! Neboť vzpomínání si je nejdůležitější a nejmocnější magií, jsa vzpomínkou věcí minulých i věcí budoucích, které jsou tou stejnou vzpomínkou. Neukazuj tento text nezasvěceným, protože způsobuje v lidech a ve zvířatech šílenství (zuřivost).

Naslouchej a rozpomeň se!

Ve jménu ANUa, rozpomeň se!

Ve jménu ENLILa, rozpomeň se!

Ve jménu ENKIho, rozpomeň se!

Když na výšinách nebesa neměla jméno,

Země nebyla pojmenovaná,

A nebylo nic kromě moře ABSU,

Starého,

A MUMMU TIAMAT, Staré,

Jenž je všechny nesla,

Byly jejich vody jako jedna voda.

V tomto čase, dříve než byli zrozeni STARŠÍ BOHOVÉ,

Nebyli nazýváni jménem,

Jejich osudy byly neznámé a neurčité,

Tehdy se stalo, že bohové byli stvořeni uvnitř Starého.

LLMU a LLAAMU se zrodili a byli nazváni jménem,

A po věky rostli věkem i rozměrem.

ANSHAR a KISHAR byli zrozeni,

zrodil se i ANU,

jenž zplodil NUDIMMUDa, našeho pána ENKIho,

Jenž nemá mezi bohy žádného soupeře.

Rozpomeň se!

Starší se spolčili

Jak se stále vzdouvali, vyrušili TIAMAT, Starou.

Vskutku, sužovali břicho TIAMAT

Svým povstáním v příbytku nebes.

ABSU nemohl zmenšit jejich křik

TIAMAT byla před nimi němá.

Jejich konání bylo Starým odporné.

ABSU povstal, aby Starší bohy potajmu zničil.

ABSU bojoval magickými čáry a kouzly,

Avšak byl zabit čarodějnictvím Starších bohů.

A to bylo jejich první vítězství.

Jeho tělo leželo v prázdném prostoru

V průrvě nebes

Ukrytý

Ležel,

Avšak jeho krev křičela k příbytku nebes.

TIAMAT

Rozzuřená

Naplněna zlým pohnutím

Řekla,

Nechť stvoříme zrůdy,

Které mohou jít a bojovat proti

Těmto synům nepravosti

Vražednému pokolení, které zničilo

Boha.

Povstala HUBUR, ta, jenž dává tvar všem věcem,

A je držitelkou Magie stejně jako náš pán.

Dodala k arzenálu Starých nedostižné zbraně,

Nesla hadí příšery

Ostrých zubů, dlouhých tesáků,

Naplnila jejich těla jedem

Zuřivé draky oděla hrůzou

Korunovala je svatozáří, učinila je jako bohy,

Tak, aby ten, kdo je spatří zemřel

A aby je s jejich vztyčenými těly

Nikdo nemohl zahnat.

Vzývala zmiji, draka a okřídleného býka,

Velkého lva, zuřivého (šíleného) boha a štířího člověka.

Mocné zběsilé démony, opeřené hady, člověka-koně,

Zplodila zbraně, které v boji

Nešetří žádného odvážného,

Čarovala kouzly starého čarodějnictví,

. . . kromě toho jedenáct z nich zrodila

S KINGUem jakožto vůdcem přisluhovačů.

Rozpomeň se!

ENKI

Náš pane

Maje strach z porážky, povolal jsi svého syna

MARDUKa

Povolval jsi jeho syna

Syna Magie

Řekl jsi mu tajné jméno

Tajné číslo

Tajnou podobu

Díky čemuž mohl bojovat

Se zástupem Starých

A zvítězit.

MARDUK KURIOS!

Nejjasnější hvězda mezi hvězdami

Nejsilnější bůh mezi bohy,

Syn magie a meče,

Dítě moudrosti a slova,

Jenž zná tajné jméno

Jenž zná tajné číslo

Jenž zná tajnou podobu

Vyzbrojil se diskem síly

Jel kupředu v ohnivém voze

Mocným hlasem volal kouzlo

Sálajícím plamenem vyplnil své tělo

Draci, zmije, všechno padlo

Lvi, lidé-koně, vše bylo zabito.

Mohutné kreatury HUBURu byli zabity

Kouzla, zaklínání, čarodějnictví bylo zlomeno.

Nic kromě TIAMAT nezůstalo.

Velký had, obrovský červ

Had s železnými zuby

Had s ostrými drápy

Had se smrtícíma očima,

Ona vyrazila proti MARDUKovi,

S řevem

S proklínáním

Vyrazila.

MARDUK udeřil diskem síly

Oslepil TIAMATiny smrtící oči

Monstrum zvedlo a narovnalo svá záda

Dávalo rány do všech směrů

Chrlilo prastará mocná slova

Křičelo prastará zaklínání

MARDUK udeřil znovu a foukl

Do jejího těla zlý (odporný) vítr

Jenž vyplnil zuřícího, zkaženého hada

MARDUK jí vstřelil do chřtánu

Kouzelný šíp ENKIho magie

MARDUK udeřil znovu a oddělil

Hlavu TIAMAT od jejího těla.

A vše ztichlo.

Rozpomeň se!

MARDUK

Vítěz

Vzal desky (tabulky) osudu

Neurčeného

Pověsil si je kolem krku.

Velebil Starší bohy.

Byl prvním mezi Staršími.

Roztrhl TIAMAT ve dví

A utvořil nebesa a zemi,

S bránou, která udržuje Staré Vně.

S bránou jejíž klíč je navždy ukryt

Vyjma synům MARDUKa

Vyjma stoupencům našeho pána

ENKIho

Prvního mezi bohy v magii.

Z krve KINGUa utvořil člověka.

Zbudoval strážné věže pro Starší bohy

Upevnil jejich hvězdná těla jakožto souhvězdí

Takže mohou hlídat bránu ABSU

Hlídají bránu TIAMAT

Dohlížejí na bránu KINGUa

Bránu jejíž strážce je IAK SAKKAK spoutali.

Všechny Starší síly brání

Moc pradávného umění

Magické kouzlo nejstarších

Zaklínání prvotní síly

Hora KUR, hadí bůh

Hora MASHU, hora magie

Mrtvý KUTULU, mrtvý avšak jen spící (snící)

TIAMAT, mrtvá avšak jen spící

ABSU, KINGU, mrtvý avšak jen spící

Vrátí se jejich pokolení?

JSME ZTRACENÍ

Z času před časem

Ze země za hvězdami

Z dob, kdy se ANU procházel po zemi

Ve společnosti jasných andělů.

Přežili jsme první válku

Mezi silami bohů

A viděli jsme hněv Starých

Temných andělů

Chodících po Zemi

POCHÁZÍME Z RODU, JENŽ BYL PŘED POUTNÍKY NOCI.

Přečkali jsme věk, kdy na zemi vládl ABSU

A síla (moc) vyhladila pokolení.

Přežili jsme na vrcholech hor

A pod úpatím hor

Mluvili jsme se škorpiony

S důvěrou, ale byli jsme zrazeni.

TIAMAT nám slíbila, že už nikdy nezaútočí

Vodou a větrem.

Avšak bohové jsou zapomnětlivý.

Pod mořem NAR MATTARUa

Pod mořem země, NAR MATTARU

Pod světem leží spící

Bůh hněvu, mrtvý, avšak jen spící

Bůh CUTHALU, mrtvý, avšak jen spící!

Pán KURu, klidný, ale hřmící!

Jednooký meč, chladný ale planoucí!

Ten, kdo ho probudí, přivolává prastarou

Pomstu Starších

Sedmi slavných bohů

Sedmi slavných měst

Na sebe i na svět

Dávnou pomstu . . .

Věz, že naše léta jsou léta války

A naše dny jsou měřeny jako bitvy

A každá hodina je život

Ztracený do vnějšku

Ti zvenčí

Postavili márnice

Aby živili ďábly TIAMAT

A krev slabých

Je úlitbou k TIAMAT

Královně upírů (vlkodlaků)

Vykonavatelky bolesti

K jejímu vzývání

Červená tekutina života

Musí být vylita na kámen

Kámen udeřen mečem

Kterým bylo zabito jedenáct lidí

Obětovaných HUBURovi

Tak, aby úder zazvonil Vně

A přivolal TIAMAT z jejího spánku

Z jejího spánku v jeskyních

Země.

Nikdo se potom už nemůže odvážit snažně prosit

Protože vyvolat smrt znamená pronést

Poslední modlitbu.

Poslední komentáře
03.04.2012 13:36:35: Text pěti Magan je jeden z mála plně autentických z celého Necronomiconu, tedy když pominu rozdílné ...
01.04.2012 11:51:42: jůůůůů to je parádní
 
Od vzniku lidstva do konce světa