Okultismus a esoterika

Od křesťanství k satanismu

MAGANY

MAGAN II.

 

O pokoleních Starých:

UTUKK XUL

Popis pokolení

Starých zde uvedených,

Pokolení Starých

zde vzpomenutých.

Chlad a déšť, jenž rozežere všechny věci

To jsou zlí duchové

Zplození v Anuově stvoření

Zlořád bohů

PAZUZU

A milovaní synové ENGa

Potomstvo NINNKIGALa

Rozervané na kusy na výšinách, přináší dolů zničení

Jsou dětmi podsvětí

Hlasitě řvoucí na výšinách

Odporně drmolíce dole

Jsou ostrým jedem bohů.

Velkou bouří seslanou z nebe

To jsou oni

Sova, posel UGGIho

Pána smrti

To jsou oni

JSOU TO DĚTI

ZROZENÉ ZE ZEMĚ

KTERÉ BYLY ZPLOZENY

ANUovým STVOŘENÍM.

Nejvyšší zdi

Nejtlustší zdi

Nejsilnější zdi

Projdou jako záplava

Od domu k domu

Pustoší

Žádné dveře je nezastaví

Žádná závora je nezadrží

Skrze dveře proklouznou jako hadi

Skrze závory profičí jako vítr

Vyrvou manželku z manželova objetí

Popadnou dítě z mužova ledví

Vypudí muže z jeho domova, jeho země

ONI JSOU SPALUJÍCÍ BOLESTÍ

KTERÁ SE TISKNE NA ZÁDECH ČLOVĚKA.

JSOU TO UPÍŘI

Duch děvky, která zemřela na ulici

Duch ženy, která zemřela při porodu

Duch ženy, která umře, naříkajíce s dítětem na prsou

Duch zlého člověka

Ten, jenž vyhledává (straší, navštěvuje) ulice

Nebo ten, jenž vyhledává postel.

Je jich sedm!

Sedm jich je!

Těchto sedm se zrodilo v horách MASHU

Nazývaných magickými

Přebývají v jeskyních země

Žijí mezi pustými místy na zemi

V místech (prostorách) mezi

Prostory (místy)

Na nebi a na zemi neznámých

Jsou oděni hrůzou

Mezi staršími je nikdo nezná

Nemají jméno

Ani na nebi

Ani na zemi

Vznášejí se na hoře západu

A na hoře úsvitu křičí

Skrze jeskyně země se plíží

Leží uprostřed pustých míst země

Nejsou nikde známi

Ani na nebi

Ani na zemi

Nejsou objeveni

Neboť jejich místo je vně našeho prostoru

A mezi anděly země

Číhají

Sklánějí se pro oběť

JSOU DĚTMI PODSVĚTÍ.

Padají z nebe jako déšť

Vychází jako mlha ze země

Dveře je nezastaví

Závory je nezastaví

Proklouznou dveřmi jako hadi

Vstoupí okny jako vítr

Oni jsou IDPA, vstupující hlavou

Oni jsou NAMTAR, vstupující srdcem

Oni jsou UTUK, vstupující čelem

Oni jsou ALAL, vstupující hrudí

Oni jsou GIGIM, uchvacující útroby

Oni jsou TELAL, chápající se ruky

Oni jsou URUKU, obří larvy, živící se krví

Je jich sedm!

Sedm jich je!

Dobívají všechny věže

Od URu do NIPPURu

Přesto je UR nezná

Přesto je NIPPUR nezná

Srazili moc

Všech mocných měst lidí

Přesto je lidé neznají

Ano, města je neznají

Porazili východní lesy

A zaplavili západní země

Přesto je východ nezná

Přesto je západ nezná

Jsou rukama svírající krk

Přesto je krk nezná

Ani lidé je neznají.

Jejich slova nejsou zapsána

Jejich čísla jsou neznámá

Jejich podoby jsou podobami všeho

Jejich obydlí

Pustá místa, kde jsou konány jejich obřady

Jejich obydlí

Příbytky lidí, kde byla přinesena oběť

Jejich obydlí

Místní země

A místní města

A země mezi zeměmi

Města mezi městy

V prostorách, kde nikdo nikdy nekráčel

V KURNUDE

Země, odkud se nikdo nevrátil

V EKURBAD

Na oltáři chrámu smrti

A v GI UMUNA

Na prsu jejich matky

V základech CHAOSU

V ARALIYA z MUMMU-TIAMAT

A v branách

IAK SAKKAKa!

DUCHU VZDUCHU, ROZPOMEŇ SE!

DUCHU ZEMĚ, ROZPOMEŇ SE!

Žádné komentáře
 
Od vzniku lidstva do konce světa